Rozhovor s Michalem Takácsem, obráncem starších žáků Alfy
V anketě o to, s kým chcete rozhovor nakonec vyhrál obránce starších žáků Michal Takács. Tento temperamentní obránce s maďarskými kořeny je znám především svým zaujetím pro hru a ryze buldočí povahou. Svým heslem "Všechno dělej na čtyřikrát" tak doufá, že na čtvrtý pokus se mu letos povede vyhrát i liga. Zde tedy avizovaný rozhovor s tímto nestorem alfácké obrany.
Ahoj Taky, rovnou se tě zeptám, tys vlastně začal hrát florbal v Alfě, kolik to už je let?
Michal Takács: Tak moje první krůčky jsem absolvoval v dnes už zaniklém oddílu Dukly Pardubice, to mně bylo asi 6 let. Vydržel jsem ale ani ne jeden rok a od florbalu jsem si dal dlouhou pauzu. Do družstva Alfy jsem vstoupil v celých 13 letech, takže jsou to necelé 4 roky.
To znamená, že jsi prošel i těmi roky největší slávy, kdy Alfa jezdila pod trenérem Adamů vlastně jen vyhrávat. Cokoliv jiného bylo neúspěch. Jak moc na tyto doby vzpomínáš a jak hodně ses na nich vlastně podílel?
Tuto dobu, kdy někteří z mých současných spoluhráčů pod panem Adamů vyhrávali, co se dalo, jsem strávil v kategorii mladších žáků. Celý rok jsem odehrál pod vedením pana Mikuláše Skály, jen na jeden jediný turnaj ho zastoupil Ondřej Jiránek. K A-týmu jsem byl povolán až po odstoupení pana Adamů.
I tak jsi mohl s těmito hráči nějaký čas hrát. Je mezi nimi někdo, kdo tě inspiroval, nebo máš své vzory někde jinde?
Jedním z mých největších vzorů byl dnes už skoro zapomenutý Honza Panchártek, jeho tvrdé a i přesné střely mě dokázaly vždy uchvátit. Dalším hráčem, který mě inspiroval, byl a je můj současný spoluhráč Zbyněk Král. Jemu jsem vždy záviděl výbornou a agresivní hru v rozích hřiště, i když to někdy přeháněl. Ale to k tomu patří. Nerad bych zapomněl i na další hráče, jako například zkušený a ostřílený Jan Brychta, který vynikal neuvěřitelnou kreativitou a přehledem o hře. Ale skvělých hráčů bylo v Alfě víc, a jejich vyjmenování by trvalo dlouho.
Jaké to vlastně je pro tým, když ještě letos mohou stát po boku takových hráčů jako je Michal Průšek nebo Zbynďa Král? Myslíš, že je tým i díky tomu sebejistější?
Tak určitě! Tito hráči přináší do týmu tu potřebnou zkušenost. Navíc to jsou i skvělí lidé a vždy, když máme nějaký problém, tak dokážou poradit. Největší jejich přínos je ale při hře. Nemusím připomínat, že Michal Průšek vede tabulku střelců s neuvěřitelnými 15 body. A Zbynďa Král je ten co táhne celou 2. Formaci a vždy když máme problém se sebedůvěrou, tak dokáže přišpendlit protihráče za mantinel a tím nám vlije do žil novou krev.
A s kým z hráčů si ty sám rozumíš nejvíce? Ať už na hřišti nebo mimo něj.
Tak na hřišti jsem si skvěle padnul do noty s mým obranným sparingpartnerem Martinem Smolou. Pan trenér nás dal do kupy teprve před touto sezonu, ale myslím si, že jsme si k sobě pěkně sedli. Skvěle se mi hraje ale i s hračičkou Tomášem Virtem nebo mladíkem Romanem Charvátem. A v civilním životě to bude asi kvarteto, Ondřej Kunt, Daniel Pilný, Roman Charvát a člen realizačního týmu Ondra Šveřepa. Na pivo si, ale zajdu samozřejmě s kterýmkoliv členem ať už hráčského či trenérskou kádru. Celý tým je dobrá parta.
Čím to vlastně, že na rozdíl od minulého roku, se tým pro letošek takhle semknul? Minulý rok jste vypadali jako parta chlapů, co se před turnajem sešli poprvé, letos jste jeden tým. Myslíš, že i to může za jisté zlepšení výsledků oproti minulým sezonám, kdy tým více-méně paběrkoval?
V minulých letech jsme byli, jak jste už poznamenal, parta kluků která pořádně ani nevěděla, co je to florbal. Nejvíce nám hlavně chybělo odborné vedení. Náš realizační tým byl nedostačující. Tím se nechci nikoho dotknout, ale myslím si, že kdybyste se zeptal jiných hráčů, odpověděli by Vám stejně. Před letošní sezonu na trenérské křeslo usedla dvojice Říha-Šimon, a to je podle mě ta změna, která nám dodal největší impuls. Ihned na prvním tréninků byla znát jejich taktická vyspělost a touha pozvednout skomírající celek FbC Alfa. Další pozitivní změnou byl samozřejmě příchod již zmiňovaných zkušených kmenových hráčů DDM Alfy. A třetí, a tou nejdůležitější, změnou je kabina. V celém týmu panuje úžasná atmosféra, srandičky a tak. I to nám v minulých letech chybělo. Doufám jen, že to vydrží co nejdéle.
Když už jsme u trenérů, ty sám si jich zažil od Mikuláše Skály, přes Dana Ulče, Petra Brezovského, Ondru Jiránka a Ondru Zemana až k aktuální dvojici Říha-Šimon hodně, v čem si myslíš, že je jejich práce lepší a v čem naopak horší než byla u jejich předchůdců?
Víte, když jsme šli na trénink v předchozích sezónách, tak to vypadalo tak, že "páni trenéři" mezi nás hodili míček a sami si vzali na klín notebook nebo do svého hrdla soukali bagetu. Fyzičku jsme neměli žádnou a o taktice jsme ani nevěděli, že existuje. To nynější trenérská dvojice na to jde jinak a lépe. Možná to někdy bolí, ale výsledek stojí za to.
Ale přejdeme teď opět k tobě. Ty nosíš na dresu číslo 4, má pro tebe nějakou symboliku, nebo jen "zbylo"?
4 je takové moje osobní číslo. Už před začátkem ligy jsem se klepal, jestli mi bude přidělena. Nakonec se to podařilo a já můžu brázdit palubovky ligy se čtyřkou na zádech. 4 byla odjakživa moje oblíbené číslo. Mnoho lidí, říká takové slovní spojení: "Do třetice všeho dobrého". Já ne, já vždy už od mala musel všechno dělat čtyřikrát. Navíc jsem měl toto číslo na dresu i v mé fotbalové kariéře, kdy jsem nastupoval za tým SK Pardubičky. A takhle bych mohl pokračovat dále. Je to prostě numero mého života.
Když už jsme u ligy, ty máš teď v nohách její druhou část, po které se Alfa dostala do 5 bodového vedení, jak hodnotíš výkon svého týmu? Je to tím, že je konkurence v lize tak slabá, nebo prostě šlape tým?
S výjimkou Heřmanova Městce jsou zbylé týmy na poměrně dobré úrovni. Velké problémy nám dělá především hradecký tým Valhalla. Takže bych naše průběžné vedení nesvaloval na slabou konkurenci. Tým šlape, bezpochyby. Dáváme hodně branek, obrana šlape na jedničku a samozřejmě máme v bráně kouzelníka Patrika Mládka. Bez kvalitního gólmana by se žádný tým neobešel.
S tím se nedá nesouhlasit. Jak hodně si vážíš toho, že se díky Martinu Smolovi konečně podařilo najít kvalitního gólmana?
Myslím, že za celý tým můžu vyjádřit, jak jsem rádi, že máme konečně za svými zády skutečnou gólmanskou star. Je to gólman, který má až neuvěřitelně rychle reflexy. Jeho blesková pravá ruka zmařila už tolik gólových šancí až to ani není možné. Patrik je vlastně poslední dílem skládačky, který nám chyběl. Martin Smola objevil skutečný drahokam. A to máme ještě v juniorce další mladou naději Radima Kalouse.
Ty sám jsi jeden čas chytal, proč ses nakonec rozhodl hodit přilbu na hřebík?
Ano máte pravdu. Svého času jsem také brázdil malé brankoviště. Hlavním důvodem ukončení mé brankářské kariéry byl fakt, že tehdejší trenér Ondřej Zeman nedokázal na rovinu říct, kdo je v týmu jednička. Jestli já nebo můj rival Miloslav Hromádko. Nechci působit nabubřele nebo arogantně, ale nechtěl jsem zůstat na lavičce a střídat se s panem Hromádek po 1 zápase. Buď bych byl pasován jako jednička, nebo nic. Pan Zeman se nerozhodl a tak jsem se rozhodl já, že skončím.
V tu chvíli a i předtím jsi byl ale zvyklý na post útočníka, jak ti sedl tah nové trenérské dvojice, která tě dala do obrany? Nenaštvalo tě to trochu?
Tak odjakživa, až na krátkou anabázi v brance, jsem byl pasován na útočníka. Ať už to byl centr nebo levé křídlo. Zpočátku proto samozřejmě převládalo mírné zklamání, že jsem byl předělán na obránce, ale když jsem zjistil, že to týmu sedí a vyhráváme, tak se mi to i v hlavě uleželo a byl jsem rád, že jsem členem tak skvělého týmu. Popravdě ale pořád toužím a přeju si, abych aspoň na jeden zápas okusil, pozici ofenzivního hráče. To víte, pořád mě to táhne dopředu. V současné době jsem ale spokojen.
Nemohu nezmínit, že Alfa postrádá starší kategorie a toto je tak nejspíše tvoje poslední sezona v barvách Šneků. Kam povedou tvoje florbalové kroky? Budeš dál někde hrát, nebo skončíš definitivně? Nabízí se také varianta pomáhat dále Alfě ať už v pozici trenéra, nebo aspoň předávat zkušenosti na tréninku, neuvažoval jsi o něčem takovém?
Tak bohužel máte pravdu. Už nepatřím mezi nejmladší hráče, a moje dny v Alfě se chýlí ke konci. Jestli teda opravdu po této sezóně skončím, tak je dosti pravděpodobné, že se tím uzavře i moje hráčská kariéra. Samozřejmě bych rád pokračoval dál, ale je to těžké. Florbalových celků v Pardubickém kraji je málo a ani o žádném týmu, který by sháněl nové hráče, nevím. Pár mých současných spoluhráčů půjde možná zkusit štěstí do extraligového Sokola. Když jsem byl mladší, tak jsem si s touto myšlenkou také pohrával, ale dejme si ruku na srdce, asi všichni víme, že moje hráčské schopnosti nejsou na tak velké úrovni, abych stačil byť na béčko Pardubic. Trenérská kariéra? To bych musel výrazně změnit můj temperament. Uvidíme, je to ještě daleko a já bych se teď chtěl soustředit na můj současný tým. Víte, kdybych končil kariéru se zlatem na krku, bylo by to přece o něco hezčí.
V tom s tebou souhlasím. Je ještě něco, co bys chtěl na závěr dodat?
Asi jen to, že doufám, že budeme všichni v týmu makat na 100% jako do teď. Že budeme do všech zápasů a tréninků dávat srdíčko, a taky doufám, že se nám budou vyhýbat všechny interní neshody v týmu. Na závěr bych také vyjádřil menší přání, rád bych, aby se na naše zápasy dostavovalo plno fanoušků. Je pravda, že poslední dobou se návštěvnost poněkud zvětšila, ale i tak si myslím, že za výkony, které odvádíme, bychom si mohli zasloužit více diváku.
Dobře, díky za rozhovor, ahoj!
Také děkuji, čus, čus!
TomŠim